kolektiv squatu Milada

Sept09: ohlédnutí pár dní po akci

Slzný plyn se rozptýlil, rozbušky dobouchaly, jejich kontejnery uklidila úklidová četa a zájem korporátních médií už lákají zcela jiná témata. Pár dní po policejních manévrech a vyklizení obsazeného domu v ulici Apolinářská zbylo po celé akci jen čtyřiadvacet odsouzených a nově zazděná okna v prvním patře domu.

Posvátné právo na to nechat svůj majetek chátrat a ohrožovat okolí bylo ubráněno v rekordně krátké době. V kuloárech se proslýchá, že na intervenci samotného primátora Béma, který ve „Svém“ městě žádné squaty trpět nebude. Bývalé lázně v ulici Apolinářská se tak budou nadále rozpadat a ohrožovat kolemjdoucí. Úmyslně vytrhanými okraji střechy bude do objektu dál zatékat a přicházející zima zkázu celého domu ještě uspíší.

Stejný osud čeká i vyklizenou vilu Milada. Její majitel, Ústav pro informace ve vzdělávání, který ji potřeboval natolik akutně, že si na její vyklizení musel najmout početnou partu složenou z neonacistů, se při vyklízení dušoval, že dům opraví a předá k využití jiné státní organizaci. Za uplynulé dva a půl měsíce však nechal pouze zničit poměrně kvalitní střechu, tašky rozbít a pro jistotu ještě rozřezat trámy motorovou pilou. Vila už je nyní slušně podmáčená a nadcházející zima udělá své.

I přes to se najde dost lidí, kteří budou jakési pochybné „právo nakládat si s majetkem podle vlastního uvážení“ vyzdvihovat nad právo bydlet nebo nad právo využít chátrající objekty k nějakému smysluplnému účelu. Na příkladu Milady i bývalých lázní v ulici Apolinářská jasně vidíme, kam toto právo vede. Jasně také vidíme, že squateři a squaterky obsazují domy, které jejich vlastníci skutečně k ničemu nepotřebují.

Pár dní po zásahu se také ukazuje, jak vlastně probíhala ta část, která se odehrávala za zdmi policejních služeben, mimo dosah kamer a fotoaparátů. Desítky lidí byly při zásahu zraněny, evidujeme zlomená žebra, stehy na hlavách po ranách teleskopickým obuškem, zlomeniny prstů… Policie také použila jakýsi speciální, výrazně silnější pepřový sprej, pravděpodobně neschválený pro použití (jeho účinkům se divil i ošetřující lékař). Jeden ze zadržených mi popsal, jak jej policie psychicky týrala, když ho při zadržení každou hodinu budila a vyhrožovala mu, že dostane přes držku. Naštěstí nedostal. Vyhrožováno bylo spoustě dalších (mimo jiné i zabitím), minimálně dvě zadržené byly sexuálně obtěžovány. Jedna slovně, druhé policista strkal obušek mezi nohy.

Celá akce s veřejným obsazením nového domu přesto měla svůj smysl, který není malý. Kromě přilákání masové pozornosti ke squattingu jako tématu jsme po dlouhé době získali zkušenost z masovější veřejnou akcí. A příště budeme chytřejší. Nikdo z nás se nevzdá…

Glosa: pražský Janov?

Server Týden.cz policejní akci před squatem v Apolinářské označil za „pražský Janov“. Naprosto debilní přirovnání ale přesto upozorňuje na zajímavou skutečnost. Neonacisté, táhnoucí na Janov, se netajili úmyslem uspořádat rasový pogrom a zaútočit na lidi jiné barvy pleti. Měli sebou hromadu zbraní včetně zápalných lahví, házeli stovky kamenů, vypálili policejní auto. Policie tehdy zadržela tři lidi. Demonstrace v Apolinářské od začátku zdůrazňovala, že je nenásilná. U zadržených se žádné zbraně nenašli, lidé se neprali. Policie zadržela stovku lidí, soud už stačil čtyřiadvacet odsoudit. Pro státní represivní složky je evidentně mnohem větším nepřítelem nenásilný protest, zpochybňující neomezené soukromé vlastnictví, než násilný rasistický pogrom.
Není to překvapivé, jenom pro jednou odhalené v plné nahotě. Stát a jeho represivní složky jsou organizovaným násilím, určeným k udržení současného stavu věcí, k ochraně těch, co mají moc a majetek proti těm, co mají jen dluhy – na nichž opět vydělávají ti první. Hněv soustředěný na ty, kteří jsou na tom ještě hůř, je z jejich pohledu nejen neškodný, ale i žádoucí, neboť odvádí pozornost pryč od jádra problému. Hněv namířený na skutečné příčiny mizérie našich životů, na systém, pro který je soukromé vlastnictví a svoboda vykořisťovat posvátnou krávou, je potřeba potlačit s využitím všech prostředků, s naprostou brutalitou. Protože jiskra může zapálit plamen…