18
Kvě/10
0

První rok na Truhle aneb oficiálně neoficiální rozloučení

truhla

8
Led/10
0

Zhodnocení důkazů obhajobou: zásah policie byl naddimenzovaný a nepřiměřený

Závěrečná řeč advokáta Mgr. Pavla Čižinského při procesu se squattery, kteří obsadili dům bývalých městských lázní v pražské ulici Apolinářská

2
Pro/09
0

Kriminalizovat squatting je zločin

Ve čtvrtek 3. prosince začne soud se skupinou squatterů a squatterek, kteří v září demonstrativně obsadili léta opuštěný dům na pražském Albertově.
Reakce policie a justice byla rychlá a razantní. Rozehnání a zmlácení lidí, kteří vyjadřovali podporu squatterům na ulicích před domem. Následné zadržení, šikana a záměrné ponižování necelé stovky lidí na policejních služebnách. K ránu došlo i na skupinu více než dvaceti squatterů a squatterek na střeše, kteří v dalších dnech v rámci zrychleného řízení stanuli před Obvodním soudem pro Prahu 2. Výsledkem byly tresty veřejně prospěšných prací, ale i podmíněné tresty odnětí svobody.
Trestal se čin nejstrašnější, zpochybnění svátosti soukromého vlastnictví v případě, kdy vlastnictví znamená účelové chátraní památkově chráněného domu i netečnost úřadů.

Policejní represe a tresty po akci z Albertova měly být jasným vzkazem, že soukromé vlastnictví, byť praktikované v rozporu s dobrými mravy, má absolutní přednost. Tresty měly být varováním pro každého, kdo by se ho odvážil zpochybnit - byť by obsazení prázdného nevyužívaného objektu bylo řešení osobní svízelné situace, ochránilo by objekt před dalším chátráním, sloužilo ke kulturně-sociálním činnostem nebo upozornilo na společenský problém.
Kriminalizace obsazování prázdných domů, která dostala letos v září reálnou podobu, ohrožuje celou společnost. Více než na squattery hrozí dopadem na sociálně nejslabší, na lidi bez domova, pro které je toto řešení často jedinou možností.

Právo na squatting budeme hájit, jak před soudem, tak před veřejností. Nebudeme nečinně přihlížet spekulativnímu chátrání domů za situace, kdy pro značnou část populace je bydlení jen nedostupným snem. Squatting není zločin, squatting je aktivní obrana proti prokazatelným defektům kapitalistického systému.
Na podporu souzených squatterů proběhne před začátkem procesu solidární akce. Sraz všech, kteří chtějí souzené i myšlenku squattingu podpořit, je v 8.30 před Obvodním soudem pro Prahu 2 ve Francouzské 19. Ve středu 2. prosince proběhne příprava na solidární akce, sraz v Truhlářské 11 od 16 hod., dorazit můžete i později.
Za kolektiv Milada, Teta Milada

18
Čvc/09
0

Městská policie provokovala v Truhlářské ulici

V pátek 17. června kolem půl deváté večer se příslušníci Městské policie (MP) pokusili vyprovokovat incident před domem v Truhlářské 11. Skupina několika lidí zde vykládala ze zaparkované dodávky obrazy a nosila je do domu. Vzápětí se na místo dostavila motorizovaná hlídka Městské policie, s tím aby řidič ihned odjel. Strážníci odmítali argument, že jde jen o nutné parkování z důvodu přemístění obrazů a trvali na okamžitém odjezdu automobilu i přesto, že v ulici byl dostatek dalších volných parkovacích míst. Naopak vlastním automobilem zablokovali průjezd Truhlářskou a přivolali i další hlídky strážníků. Nakonec se na místo dostavily celkem čtyři automobily Městské policie. Při řešení zcela banální situace používali strážníci vulgární výrazy včetně sexistických narážek na jednu dívku. Podle zúčastněných se pokoušeli se skupinou vyvolat konflikt. Strážník s evidenčním číslem 1828 dokonce fyzicky napadl jednoho člena skupiny - udeřil ho pěstí do krku. Příslušník i osoba, která se stala terčem jeho ataku jsou zachyceny na přiložených fotografiích. Strážníci dále vyhrožovali několika jedincům zatčením. V reakci na jejich agresivní chování byla přivolána hlídka stání policie. Než dorazila, příslušníci MP svou pochybnou akci ukončili a odjeli.
“Máme dostatek důvodu, domnívat se, že akce Městské policie byla záměrným pokusem o konflikt, který má vrhnout špatné světlo na nové obyvatele domu v Truhlářské. Striktní postup strážníků kontrastuje s běžnou benevolencí při parkování nezbytném při dopravě do objektů v parkovacích zónách. Navíc v páteční večer se nejedná o žádnou parkovací špičku a v okolí byl dostatek míst pro zaparkovaní rezidentů zóny,” komentuje situaci teta Milada. “Ukazuje se, že nově nainstalovaný kamerový systém bude Městská policie používat k šikaně nových nájemníků,” uvedla mluvčí. Během přibližně týdenního soužití dosud nenastal žádný konflikt a noví nájemníci respektují původní nájemníky v poloprázdném domě v Truhlářské 11.

Nepřiměřená reakce strážníků může být i odvetou za zveřejnění soukromého telefonní čísla radního Praha 1 Antonína Kazdy. Telefonní číslo (724 501 237) bylo zveřejněno jako “horká linka” v reakci na instalaci kamery před Truhlářskou. “Pokud politická reprezentace bezostyšně porušuje právo na soukromí obyvatel Prahy 1, je na místě se oprávněně domnívat, že si neváží ani svého soukromí a naopak přivítá, zvláště během volební kampaně, přímý kontakt s potenciálními voliči,” odůvodnila zveřejnění telefonního čísla teta Milada.

Tři nezařízené byty připravené na rekonstrukci a nebytový sklepní prostor pronajal majitel nemovitosti za symbolické nájemné skupině mladých lidí, kteří byli násilně vystěhování z posledního českého squatu ve vile Milada na Pelc–Tyrolce. Bývalí squatteři odmítli spekulace, že by se měli stát nástrojem k vypuzení tří zbývajících rodin, které obývají dům v Truhlářské 11. Naopak uvedli, že prostory nebudou primárně využívat k bydlení, ale po dohodě s nájemníky v nich zrealizují akce pro veřejnost. Přítomnost squatterů v Truhlářské okamžitě využila politická reprezentace Prahy 1, zvláště radní Antonín Kazda, který kandiduje v parlamentních volbách do Sněmovny. Na základě jeho iniciativy rozhodla rada Prahy 1 o posílení hlídek Městské policie a instalaci kamery v dané lokalitě.

Při otevření kauzy Truhlářská vyšlo najevo, že Praha 1 přispěla k tomu, že dům v Truhlářské 11 nebyl privatizován nájemníky bytů, ale získal ho nájemce nebytových prostor. V důsledku čehož došlo k vystěhování většiny dosavadních nájemníků. Novodobá historie domu v Truhlářské názorně ilustruje proces vylidňování centra, na kterém se spolupodílí i místní samospráva. Squatterské hnutí právě proti těmto trendům protestuje a obsazováním nevyužívaných domů se jim snaží zabránit.

Muž, kterého měl napadnout strážník Městké policie

09-07-17-truhlarska-mp

Příslušník Městké policie (ev.č. 1828), který měl bezdůvodně uděřit muže pěstí do krku mp-1828

11
Čvc/09
0

Milada probudila Truhlářskou

Násilné vystěhování a zničení posledního regulérního českého squatu začíná přinášet paradoxní efekty. Poskytnutí tří bytových a jednoho nebytového prostoru v Truhlářské ulici squatterům dokázalo zaktivizovat místní občany a dokonce i politickou scénu. Důkazem je petice, kterou inicioval pražský radní Antonín Kazda. Petice je sice namířená proti nám, ale těší nás fakt, že se místní umějí ozvat, byť je k tomu musí pošťouchnout radní, který peticí zahájil svou volební kampaň. Uvidíme, zda poslanecký adept bude pilně sepisovat další petice. Například kvůli lidem, kteří jsou vyháněni z domova, kde žili i po několik generací a nyní mají ustoupit hotelům, kancelářím či luxusnímu bydlení. V procesu tzv. gentrifikace nalézáme také část odpovědi na otázku, odkud se na ulicích berou tisíce bezdomovců nebo z jakého důvodu vznikají v jiných městech ghetta a sociálně vyloučené lokality. Praha v trendu odsouvání sociálně slabších do problematických lokalit bezpochyby dominuje. Zajímá to pražské radní nebo jen dokáží dělat ramena na svém pražském pískovišti?

Invaze squatterů do Truhlářské se stala vhodným odpichem pro celou plejádu politických snaživců. Vypadá to, že konečně začali dělat něco užitečného, když se berou za údajně ohrožené nájemníky. Škoda jen, že se probudili až nyní. Z původních 19 nájemníků v Truhlářské 11 zbývají již jen čtyři rodiny. Ostatní se již pod tlakem různých majitelů odstěhovali. Nájemníci přitom již od devadesátých let usilovali, aby se dům stal jejich majetkem. Podle jejich slov se tak nestalo právě vinou radnice Prahy 1, která se o Truhlářskou najednou hlasitě zajímá. Nedozvěděli jsme se ovšem, zda stejným způsobem radnice brání i další ohrožené nájemníky na Praze 1. Nedozvěděli jsme se ani, co dělá radnice proti rozšiřování komerčních ploch a úbytku bytů ve středu metropole.

Duch Milady v Truhlářské probudil dokonce i velmože na pražském magistrátu. Radní a poslanec Jiří Janeček nabízí velkorysou pomoc. Janečkovu lidumilství lze však věřit stěží, stačí si vzpomenout na jeho loňský akční plán, kterým se chystal drasticky zasahovat proti bezdomovcům. Policejní odchytové jednotky, totalitní evidence lidí bez domova a represe, byly nosnými tématy jeho pochybného záměru. Ten zatím realizován nebyl, ale možná čeká někde v šuplíku na vhodnější příležitost.
Aktivita radního Janečka je skutečně překvapivá. Stížností nájemníků na dlouhodobé, bezprávné jednání majitelů domu nejsou zřejmě dobrým důvodem k reakci. Zato umístění „problémové“ skupiny obyvatel ano. Zájem radních o blaho a klid obyvatel Prahy 1 by mohl těšit. Zdá se ovšem kuriózní, že podobný zájem nejevil magistrát v mnoha jiných případech, kdy realitní podnikatelé nutili nájemníky (často úspěšně) opouštět byty v jiných lokalitách. Zjevně jsou magistrátním úředníkům lhostejné statistiky, které dokazují zrychlující se vylidňování centra Prahy, stejně jako je jim ve většině případů lhostejné řešení bytové otázky nájemníků donucených k odstěhování nebo osud lidí bez přístřeší, jejichž problémy jsou postupně vytěsňovány z hlavních bodů politiky města. Zájem magistrátu o zajištění náhradního ubytování pro nájemníky z Truhlářské je tak jisté novum, které se ovšem – s ohledem na předchozí politiku radních – nedá považovat za nic jiného, než obsahově prázdnou politickou hru před volbami.

Politické hrátky nás ovšem ve své podstatě nezajímají. Politikům ani systému, který reprezentují, nevěříme. Považujeme ho za překonaný, v mnoha ohledech za nedemokratický. Přesto se nelze nevyjádřit k honu, který rozpoutali především takzvaní pravicový politici i média na ministra, který se pokusil řešit kritickou situaci při ataku Milady smírnou cestou. Z jejich reakcí a z reakcí části veřejnosti je zřetelně vidět, jak se opájejí vlastní mocí a preferují jednoduchá silová řešení. Napadá nás, že Michaela Kocába nenávidí i proto, že jim zkazil na poslední chvíli podívanou. Reality show neskončila tragédií, ačkoliv se na ní krvežíznivý dav nepokrytě těšil.

Likvidace Milady tak opět poodhalila tvář vzteklé společnosti držené establishmentem na obojku. Takovou společnost odmítáme a budeme se proti ní stavět. K aktivnímu odporu vyzýváme i všechny, kteří jsou vyhazování ze svých domovů, odsouváni na periférie měst i zájmu médii i společnosti. Vyzýváme k odporu, protože víme, že jiný svět je možný.

Každý, kdo se chce zapojit do aktivit v Truhlářské nebo i v jiných oblastech, nás může bez obav oslovit, ať již přes e-mailové kontakty nebo na našich veřejných akcích.

9
Čvc/09
0

Prohlášení ze schůzky s nájemníky v Truhlářské

Dnes (9.7.) ve večerních hodinách proběhla schůzka sousedů a sousedek s lidmi z kolektivu Milada. Po vzájemném představení se a následné diskusi jsme se společně shodli, že naše pozice a role v situaci, do které jsme byli všichni vrženi, jsou odlišné. Ani jedna strana si nepřeje být zatahována do konfliktů, které samy nezapříčinily a jež se jeví bezvýchodně. I přes současnou, pro obě strany nevyhovující situaci, se budeme snažit najít řešení ku prospěchu všech. Věříme, že toto prohlášení nebude sloužit jako katalyzátor k rozdmýchávání dalších konfliktů vnějšími stranami.

8
Čvc/09
0

Prohlášení kolektivu Milada, 8.7. 14:00

Tímto prohlášením se kolektiv Milady snaží vyjádřit svůj pohled na události posledních dnů a také nastínit vizi do budoucna.

Od vyklizení původního domu se naše skupina výrazně rozrostla a nadále zůstává otevřená novým lidem. Funguje na nehierarchické bázi, bez vůdců a ovládaných a na samosprávných principech. Na rozhodování kolektivu se podílí všichni a všechny, kdo se také podílí na jeho chodu. Proces rozhodování probíhá tak, aby bylo dosaženo všeobecného souhlasu. V opozici proti stávajícímu společenskému uspořádání se snažíme fungovat na principech vzájemné pomoci, rovnosti a respektu; své vztahy a tužby neměříme penězi ani prestiží.

Uvědomujeme si, že prostory v Truhlářské ulici se k nám dostaly poněkud zvláštním způsobem. Squaterské aktivity na Miladě ani nikde jinde k něčemu podobnému rozhodně mířeny nebyly. Firma Petra Svinky stojí v čele valící se vlny tzv. gentrifikace - postupného vylidňování centra města a nahrazování obytných budov kancelářemi a obchodními prostory, v obecném smyslu pak přeměnu struktury města od potřeb lidí směrem k potřebám businessu. Tedy procesu, proti kterému stojí squating v přímé opozici. Je třeba připomenout, že složitá situace, kterou vyvolalo zničení funkčního centra Milada, nám nenabízela příliš široký manévrovací prostor. Ano, mohli jsme nebízené prostory odmítnout. Vlně kritiky bychom se tím stejně nevyhnuli, jen by byla jiného druhu.

Ve světle těchto skutečností jsme zvažovali, jak s poskytnutými prostorami naložit. Mezi návrhy, pohybujícími se od úplného odmítnutí a vrácení prostor po jejich plné využití k bydlení, jsme nakonec dlouhou diskusí došli k tomu, že se pokusíme tyto prostory využít subverzivním, podvratným způsobem. Zkusíme vzniklou situaci převrátit a využít jinak, než je očekáváno.

Pro kompletní prostory v Truhlářské (tedy včetně bytů, které nebudou použity k trvalému bydlení) plánujeme využití v duchu našich aktivit: kromě občasných koncertů jde třeba o výstavy, pravidelné vaření pro lidi bez domova (aktivita Food Not Bombs), pořádání veřejných workshopů a dílen, přednášek, provozování infocentra o squatingu a právě o procesu gentrifikace, různé umělecké aktivity atd. V neposlední řadě se hodláme pokusit navázat spolupráci nejen s našimi novými sousedy a sousedkami, ale i dalšími nájemnicemi a nájemníky ohrožovanými vytrvalým tlakem na „dobrovolné“ vystěhování se z prodaných bytových domů, s cílem podpořit je prakticky i teoreticky v jejich odhodlání ve svých bytech zůstat.

Přijetím a využitím prostor v Truhlářské náš boj a naše aktivity nekončí. Vidíme jasnou hranici mezi squatingem a tím, co se v Truhlářské bude dít. Prostory v Truhlářské se k nám dostali jako „vedlejší produkt“ squaterských snah a takovými i zůstanou. Pokusíme se je naplnit pozitivním obsahem, zároveň ale neustáváme ve své snaze získat svobodné, autonomní – a tedy zasquatované – prostory.

8
Čvc/09
0

Prohlášení kolektivu Milada k prostorům v Truhlářské ulici

Tímto prohlášením se kolektiv Milady snaží vyjádřit svůj pohled na události posledních dnů a také nastínit vizi do budoucna.

Od vyklizení původního domu se naše skupina výrazně rozrostla a nadále zůstává otevřená novým lidem. Funguje na nehierarchické bázi, bez vůdců a ovládaných a na samosprávných principech. Na rozhodování kolektivu se podílí všichni a všechny, kdo se také podílí na jeho chodu. Proces rozhodování probíhá tak, aby bylo dosaženo všeobecného souhlasu. V opozici proti stávajícímu společenskému uspořádání se snažíme fungovat na principech vzájemné pomoci, rovnosti a respektu; své vztahy a tužby neměříme penězi ani prestiží.

Uvědomujeme si, že prostory v Truhlářské ulici se k nám dostaly poněkud zvláštním způsobem. Squaterské aktivity na Miladě ani nikde jinde k něčemu podobnému rozhodně mířeny nebyly. Firma Petra Svinky stojí v čele valící se vlny tzv. gentrifikace - postupného vylidňování centra města a nahrazování obytných budov kancelářemi a obchodními prostory, v obecném smyslu pak přeměnu struktury města od potřeb lidí směrem k potřebám businessu. Tedy procesu, proti kterému stojí squating v přímé opozici.

Je třeba připomenout, že složitá situace, kterou vyvolalo zničení funkčního centra Milada, nám nenabízela příliš široký manévrovací prostor. Ano, mohli jsme nebízené prostory odmítnout. Vlně kritiky bychom se tím stejně nevyhnuli, jen by byla jiného druhu. Ve světle těchto skutečností jsme zvažovali, jak s poskytnutými prostorami naložit. Mezi návrhy, pohybujícími se od úplného odmítnutí a vrácení prostor po jejich plné využití k bydlení, jsme nakonec dlouhou diskusí došli k tomu, že se pokusíme tyto prostory využít subverzivním, podvratným způsobem. Zkusíme vzniklou situaci převrátit a využít jinak, než je očekáváno.

Pro kompletní prostory v Truhlářské (tedy včetně bytů, které nebudou použity k trvalému bydlení) plánujeme využití v duchu našich aktivit: kromě občasných koncertů jde třeba o výstavy, pravidelné vaření pro lidi bez domova (aktivita Food Not Bombs), pořádání veřejných workshopů a dílen, přednášek, provozování infocentra o squatingu a právě o procesu gentrifikace, různé umělecké aktivity atd. V neposlední řadě se hodláme pokusit navázat spolupráci nejen s našimi novými sousedy a sousedkami, ale i dalšími nájemnicemi a nájemníky ohrožovanými vytrvalým tlakem na „dobrovolné“ vystěhování se z prodaných bytových domů, s cílem podpořit je prakticky i teoreticky v jejich odhodlání ve svých bytech zůstat.

Přijetím a využitím prostor v Truhlářské náš boj a naše aktivity nekončí. Vidíme jasnou hranici mezi squatingem a tím, co se v Truhlářské bude dít. Prostory v Truhlářské se k nám dostali jako „vedlejší produkt“ squaterských snah a takovými i zůstanou. Pokusíme se je naplnit pozitivním obsahem, zároveň ale neustáváme ve své snaze získat svobodné, autonomní – a tedy zasquatované – prostory.

7
Čvc/09
0

Teta Milada

tisková mluvčí kolektivu Milada má své vlastní stránky, viz teta.milada.org

6
Čvc/09
0

Kolektiv Milada k dočasným prostorům v Truhlářské (6.7. 12:10)

Široce medializovaná zpráva o tom, že squaterům a squaterkám z Milady byl poskytnut náhradní prostor, postrádá několik podstatných faktů:

Tři byty a sklepní prostory, poskytnuté pouze do konce roku, nejsou žádnou náhradou za Miladu. Jsou dočasným řešením tíživé situace bývalých obyvatel a obyvatelek Milady.

Kolektivu Milada se ale za posledních pár dnů výrazně rozrostl. Už jej netvoří těch patnáct lidí, kteří na Miladě bydleli. Dnes je nás několikanásobně více.

Naším cílem nadále zůstává získání nového prostoru. Prostoru svobodného, kde bude moci být provozováno kulturně-sociální centrum podobně, jako tomu bylo na Miladě. Prostoru bez regulací a omezení, vyhlášek a nařízení, reklam a vstupného. Prostoru pro okrajovou kulturu, experimenty, výstavy, přednášky.

O Miladu nás svým zásahem připravil stát. A je to zase stát, po kom požadujeme adekvátní prostory o srovnatelné velikosti a dostupnosti, jako byla Milada. Buď nám budou poskytnuty, nebo si je vezmeme. Na další dny, týdny a měsíce se chystá řada akcí na podporu tohoto požadavku.

Pojďte do toho s námi!