kolektiv squatu Milada

Další závěrečná řeč od soudu

12. Září 2009 jsem se nestěhoval do svého nového domova, ale šel jsem demonstrovat idee squatingu do domu, do kterého se dalo volně vstoupit. Možnost, že by jsme v domě zůstali bez souhlasu majitele déle než pár dní, se mi jevila jako totálně nereálná. Šlo o to, poukázat na problém a v podstatě i navrhnout jeho řešení.
Squating neřeší jen problém prázdných domů, je také řešením sociálních problémů a odcizení celé dnešní společnosti tím, že vytváří místa, kde lidé mohou nejen bydlet, ale hlavně se zde mohou svobodně setkávat, diskutovat a tvořit, nezávisle na to, zda mají nebo nemají peníze.

Celá obžaloba, mi příjde jako další ze série zastrašování, které se okolo celé věci odehrálo. Vše začalo masivním policejním cvičením a hlídáním snad všech prázdných domů v centru Prahy, kdy policie posloužila jako bezplatná ostraha objektu, která vše ohlídá, zajistí, vyklidí, a to pochopitelně z peněz nás všech. Zastrašování a snaha říci: “Tohle nedělejte nebo dostanete!” pokračovaly brutálním zásahem proti pokojně demonstrujícímu davu a samotným zásahem proti lidem v domě, jehož mohutnost měla zřejmě předvést sílu policie. A vše končí soudním procesem, při kterém se člověk dozví z úst velícího policejního důstojníka, že dav na policisty naházel tolik dlažebních kostek, že se musela nechat uklidit ulice. Tyto kostky ovšem neviděl létat nikdo, krom pánů policistů. Možná protože nikdy neletěly. Naopak; plno lidí vidělo zmlácené a zraněné v důsledku policejního zákroku z řad demonstrujících.

Toto celé lze nakonec pochopit, jelikož pro tento systém není squating, dokonce ani diskuze o něm, žádoucí. Přitom jde jen o vyslovení názoru že to, co někdo zahodí si může vzít někdo jiný. Je to jako když najde někdo na ulici televizi s urvanou šňůrou, vezme si jí, opraví, a odmítne ji dát opravenou zpět člověku, který ji vyhodil.
Pro systém ale není žádoucí, aby vznikalo cokoliv co může vést lidi k zamyšlení. Hodně mu není po chuti, když někdo popírá svátost soukromého vlastnictví, jednoho ze základních pilířů kapitalismu. Pro něj je vlastně uplně nejlepší, když lidé vůbec nemyslí, jelikož pak se jim lépe a snadněji vládne. Výsledkem toho je kriminalizace názoru, který ve společnosti, co si chce alespoň říkat demokratická, nemá co dělat.
Squating je společensky prospěšná činnost a ne zločin.

RC